Odborný léčebný ústav Paseka, p.o.

Historie / Pracoviště Moravský Beroun

Dějiny berounské nemocnice začínají před 140 lety.

V období let 1866–1867 byla nákladem 6 500 zlatých postavena jednopatrová budova v dnešním areálu ústavu, která se nalézala těsně při silnici na Olomouc. Iniciátorem výstavby nemocnice byl Moritz Hansel, dlouholetý starosta Moravského Berouna a významný podnikatel. Provoz v ní byl zahájen v roce 24. září 1867. Nedochoval se údaj o přesném počtu lůžek, pravděpodobně však nedosahoval počet 20. V letech 1885 a 1886 pokračovalo rozšiřování nemocnice postavením další budovy. Kapacita byla 26 lůžek. Vedoucím lékařem byl zdejší ranhojič Josef Mader o němž víme, že svůj ranhojičský diplom získal v Olomouci v roce 1859 a o 10 let později mu bylo propůjčeno místo městského lékaře. Sekundářem byl jistý Johan Wrtalek, dle jména snad českého původu. O nemocné se staraly 3 řádové sestry. V nemocnici existovaly tzv. třídy a osobu a den se platilo ve druhé třídě 1 zlatý 60 krejcarů a ve třetí třídě 95 krejcarů. Od počátku šlo o tzv. monoprimariát, kdy 1 primář a sekundární lékař zajišťovali veškerou péči v nemocnici, na území města a přilehlého okolí. Brzy se ukázalo jako potřebné zřídit infekční pavilon, tento byl postaven za hlavní budovou v roce 1891 a v následujících letech nabyl areál nemocnice statut Všeobecné veřejné nemocnice (1. února 1892). První lékař s lékařským diplomem přišel do nemocnice v roce 1892. Berounská lékárna pracuje od roku 1912 a poradna pro matky od roku 1913.

Do roku 1922 zde působil jako primář dr. Ludwig Brüll. Od roku 1923 je šéfem nemocnice chirurg dr. Ludwig Schenk. Pod jeho vedením dochází k rozsáhlé přestavbě a rozšíření nemocnice a to zejména 1934–1935. V této době má nemocnice 82 lůžek, v nouzové situaci pojme až 110 pacientů. O příkladném zájmu tehdejších představitelů města o nemocnici svědčí zápisy v pamětní knize sepsané kronikářem a starostou Johanem Theimerem. Dochovalo se též svědectví o jednáních městského zastupitelstva v letech nejintenzivnější výstavby v meziválečném období. Z těchto zápisů starost o osud ústavu zřetelně vystupuje do popředí, až se chce v současné době člověku závidět (pozn.autora). Dr. Schenk byl dobrým odborníkem, schopným organizátorem, ale bohužel žel přesvědčeným nacistou. Jeho brutální chování k polským dělníkům, kteří zde museli pracovat během války, bylo příčinou jeho násilné smrti v roce 1945.

První český lékař – MUDr. Mačák ze Zlína – nastoupil do nemocnice v srpnu 1946. V práci mu pomáhala jeho žena, rovněž lékařka. Zemský národní výbor v Brně poskytl finanční subvence ze kterých byl obnoven normální chod nemocnice. V roce 1946 vzniká Vojenský léčebný ústav pro choroby plicní, který 11 let vedl pplk. MUDr. Jaroslav Uchytil. V tomto období vzniká v Moravském Berouně zdravotní středisko, které po mnoho let úspěšně vedl praktický lékař MUDr. Vladimír Doležel.

V roce 1958 přechází zařízení zpět do státní civilní správy. Po generální opravě budovy bývalého ONV je tato přičleněna k nemocnici jako pavilon I. Vzniká tak tuberkulosní sanatorium o kapacitě 184 lůžek. Vedením ústavu byl pověřen MUDr. Oldřich Míšař a od roku 1959 prim. MUDr. Karel Prnka. Organizačně byl ústav podřízen bývalému KNV v Olomouci a po té patřil k OÚNZ Bruntál se sídlem v Krnově. V důsledku úspěšného boje proti TBC bylo možné 1.5.1966 reprofilizovat ústav na tzv. Interní léčebnu II. V roce 1968 vzniklo v pavilonu II neurologické oddělení, jehož přednostou se stal prim. MUDr. Josef Burian. 1. ledna 1975 byla léčebna přičleněna k Fakultní nemocnici v Olomouci s rozdělením lůžek na 113 geriatrických a 39 rehabilitačních.

Nastává rychlejší rozvoj léčebny jak po stránce odborné, tak i hospodářské. Z hlediska odborného ústav získal zejména ve spolupráci s konziliárními lékaři, kteří začali do léčebny dojíždět a zabezpečovali specializovanou péči v oborech kardiologie, očního lékařství, urologie, rehabilitace, psychiatrie a gynekologie. Velmi pružně byla zabezpečována vyšetření našich pacientů ve FN včetně hospitalizací. S radostí můžeme konstatovat, že tato spolupráce trvá dodnes, stejně jako s Nemocnicí ve Šternberku a ostatními zdravotnickými zařízeními v regionu.

Díky změně společenských poměrů jsme získali právní subjektivitu.

Od března 1992, po vytvoření oddělení pro léčbu nemocných s cévními nemocemi mozku (CMP), nese ústav název Odborný léčebný ústav neurologicko-geriatrický s rozdělením lůžek na 62 neurologických a 66 ošetřovatelská péče. Ředitelem ústavu (v letech 1987-2008) a primářem odd.CMP byl prim.MUDr. Jiří Podivínský.

Od 1.1.2009, vznikem oddělení dlouhodobé ošetřovatelské péče, bylo z ošetřovatelských lůžek vyčleněno 10 lůžek DIOP. Činnost těchto lůžek byla na jaře 2014 ukončena. Ústav byl dále provozován jako léčebna následné péče.

Od 1.1.2015 došlo ke sloučení organizací OLÚ Paseka a OLÚNG Moravský Beroun
Rada Olomouckého kraje dne 24.7.2014 svým usnesením souhlasila se záměrem sloučení svých příspěvkových organizací dle §27 zákona o rozpočtových pravidel územních rozpočtů č.250/2000 Sb. Toto usnesení bylo schváleno ZOK dne 19.9.2014 - UZ/12/42/2014.

 

Stipendijní program pro studenty 5. a 6. ročníku lékařských fakult

Viz příloha

ikonka stipendijní program.pdf

Dobrovolnictví v Odborném léčebném ústavu Paseka p.o.

 Více informací viz. příloha
ikonka Dobrovolnictví.pdf

Nové oddělení pro nemocné s tuberkulózou

Podrobnosti v příloze

ikonka clanek_oddeleni_TBC+foto.pdf